NA KOLE DĚTEM JIHOVÝCHODNÍM SLOVÁCKEM 2023




Start:   Hroznová Lhota za obecním úřadem v 10:00 hod

  • Kněždub 4995 /55
  • Tvarožná Lhota

Strážnice - městský úřad 11.5 km 10:30 – 11:00 hod.

Strážníce zámek - focení 1.5 km 11:05 – 11:20 hod.

- cyklo M. Kudeříkové/ cyklo 4 EV Moravská stezka

- ulice Boženy Němcové

- Vnorovy – 55

Uherský Ostroh - Zámek 14 km 12:10 – 12:40 hod.

  • cyklostezka

Ostrožská Lhota – obecní úřad 9 km 13:15 – 13:45 hod.

  • Blatnice pod Svatím Antoníčkem – ne přes Antoníček
  • Louka 49910 / 71

Velká nad Veličkou – kulturní dům – oběd   řízky- chleba- okurek.   16 km 14:45 – 15:50 hodin  

  • Hrubá Vrbka 49918 / 4992
  • Lipov

Cíl Hroznová Lhota za obecním úřadem    14 km 16:30 hod

 Celkem 66 km



Start z Hroznové Lhoty za obecním úřadem 

Strážnice k městském úřadu - zámek ve Strážníci společná fotka

Zámek Uherský Ostroh

Ostrožská Lhota - obec roku 2023

Velká nad Veličkou kulturní dům - oběd 

Cíl - Hroznová Lhota za obecním úřadem


POKUD PŘIJEDETE NA CELÝ VÍKEND, TAK DOPORUČUJEME NAVŠTÍVIT


ZDROJ: https://www.batacanal.cz/pristav/veseli-nad-moravou.html
ZDROJ: https://www.batacanal.cz/pristav/veseli-nad-moravou.html

BAŤŮV KANÁL

V dnešní době je téměř celá vodní cesta v délce 52 km opravena, zprovozněno 13 plavebních komor a umožněna jak pravidelná, tak i turistická vodní doprava mezi Otrokovicemi a Sudoměřicemi[3], případně slovenskou Skalicí. Turisté mohou využívat 8 přístavů a 16 přístavišť. Díky stavbě slovenského přístavu Skalica se stal Baťův kanál mezinárodní vodní cestou. V úpravách vodní cesty bude pokračováno s cílem dovést ji až do Hodonína a Kroměříže. Vodní cesta částečně vede po řece Moravě, jinak uměle vyhloubenými kanály s řadou pohyblivých jezů, plavebními komorami (14) a dalšími vodními stavbami. Na trase je celkem 23 mostů. Pod mosty byly vybudovány podchody (ochozy s okovaným sníženým zábradlím, přes které se táhla lana ke člunům).

Na trase byla řada unikátních technických zařízení, např. výklopník uhlí v Sudoměřicích, lanovka pro přetahování člunů přes Moravu ve Vnorovech apod. U každé plavební komory byl postaven typický "baťovský" domek pro obsluhu. Pozůstatky těchto památek, z nichž část je nyní rekonstruována, umožňují poznat technický um našich předků.

VINNÉ SKLEPY PLŽE

Plže jsou připomínány již v 15. a posléze v 16. a 17.století, kdy obyvatelé, v souvislosti s válečnými událostmi, hledali úkryt právě v těchto "plžoch", sklepech vyhloubených v poddajné žluté hlíně, zpevněné kamennou valenou klenbou "kvelbenín".Sklepy budovali sami vinaři se sousedskou a příbuzenskou výpomocí a pod dohledem zednického mistra, což se vlastně dělo až do nedávných dnů. Petrovské Plže náleží k typu sklepů zahloubených ve břehu bez nadzemní části. Šířka sklepa se většinou pohybuje kolem tří metrů, délka dosahuje patnácti, výjimečně i více metrů. Vrstva hlíny nad sklepem a její síla napomáhá udržovat příznivé vnitřní klima, významné pro kvalitu vína.Předsklepí-lisovna, znamená pracovní i společenskou část vinného sklepa.Lisují a zpracovávají se zde hrozny a najde se tu také místo k přátelskému posezení a "koštování" vína, které obvykle začíná ve vlastním vinném sklepě od bečky k bečce.

Vinné sklepy v Plžích vytvářejí ulicovou koncipovanou zástavbu se dvěma návesními prostory, tvořícími společenská centra vinohradnického areálu. Horní z obou center slouží jako přírodní hlediště do něhož ústí ulice se starými a výtvarně nejhodnotnějšími sklepy.

K zajištění tohoto významného souboru vinohradnických staveb a k prohloubení jejich ochrany vydalo ministerstvo kultury v září 1983 výnos o prohlášení souboru lidových staveb, vinných sklepů v Petrově-Plžích, za státní památkovou rezervaci.

ZDROJ: https://www.tmbrno.cz/
ZDROJ: https://www.tmbrno.cz/

KUŽELOVSKÝ MLÝN 

Jeden z mála dochovaných větrných mlýnů tzv. holandského typu. Byl postaven v roce 1842 a více než sto let sloužil zemědělcům z okolí. Jeho činnost ustala v roce 1946. Prošel rozsáhlou rekonstrukcí, která jej znovu uvedla do provozuschopného stavu, ovšem už jako exponát Technického muzea v Brně.

Mlýn má kuželovitou kamennou konstrukci, která nese otočnou střechu se šindelovou krytinou a čtyřmi křídly větrného kola, upevněných na hřídeli. Mlecí zařízení je technologicky tzv. českým složením. Vedle mlýna stojí obytné a hospodářské budovy s expozicí horňáckého bydlení a hospodaření na přelomu 19. a 20. století. Součástí expozice je i ukázka různých nástrojů na údržbu mlýna, kterou si většinou mlynář prováděl sám. V červenci se v prostorách památky konají tradiční národopisné Horňácké slavnosti.